Budou to tři týdny co jsme dorazili do základního tábora (4.650 m n.m.) pod Dhaulaghiri. A celkem je to již měsíc, kdy jsem se loučila na letišti v Praze.

Chvíli trvá, než jsem si zvykla, že čas v horách plyne jinak. Že den začíná s východem slunce, které se opře do stanu, jemná jinovatka na vnitřní straně pomalu taje a malé kapičky vody mi padají do tváře a hlásí, že je čas vstávat. A nastává každodenní rutina. Přinutit se vylézt z teplého spacáku, natáhnout na sebe studené svršky a doufat, že až vylezu ze stanu, slunce tam ještě bude, aby mě doprovodilo do společného jídelního stanu na snídani. Někdy to vyjde, jindy se jen zabalím do péřového kompletu, nasadím lyžařské brýle a začíná malá expedice přes ledovcovou morénu, se sněhem místy do půli stehen, s cílem překonat vzdálenost asi 200m do dalšího stanu.

Naše hlavní starost? Zůstat zdraví, být trpěliví, aklimatizovat se. První část máme úspěšně za sebou. Hora nám zatím dovolila první rotaci, strávila jsem na kopci tři dny, povedlo se nám založit první a druhý výškový tábor, a i když jsem se cítila dobře, spánek ve výšce 6.300 m n.m. nebyl úplně ideální. Silné poryvy větru, které byly předzvěstí přicházející bouře, nás často budili a s prvními paprsky slunce jsme sbalili stan a zahájili sestup zpět do základního tábora.

A přitom podmínky byly ideální. Zdánlivě. Vítr se ráno utišil, téměř žádná oblačnost, instinktivně bych chtěla dobré počasí využít a pokračovat výš. Ale pokyn od meteorologa ze Švýcarska byl jasný. Zahájit co nejdříve sestup, změna počasí nastane v odpoledních hodinách a bude rychlá. Není čas. Tohle už jsem zažila mockrát. Vztah se zkušeným meteorologem je téměř posvátný. Co řekne, platí. Jakkoliv to na první pohled vypadá nepravděpodobné, zkušenost mě naučila těmto mágům věřit. A řídit se jich pokyny. Takže dolů. A opět měl pravdu. Poslední dvě hodiny před návratem do základního tábora už bylo zataženo, zvedal se vítr a při pohledu zpět nad Dhaulagiri se obloha začala černat. Jak ráda jsem měla žluté stany našeho stanového „městečka“ na dohled!

Nyní je již po bouři, resp. zas klid před bouří. Čekáme, až se sníh na hoře trochu stabilizuje a nebezpečí lavin se zmírní, abychom mohli vyrazit ještě na jednu aklimatizační rotaci.

Přeji vám hodně trpělivosti, zdraví a dobré nálady!

Klára