Zóna smrti

Tréninkové dávky jsem v rámci letošní přípravy zvýšila, a snad tedy akumuluji potřebnou energii. Člověk je navíc taková malá chemická fabrika a vědět, jak funguje, chvilku trvá. Je potřeba znát zákonitosti regenerace, stravovací režim a hlavně – každý máme své limity. Objevit ten pověstný nejslabší článek řetězu až někde v osmi tisících by bylo pozdě.  Mám krásné období, které by mi spousta žen závidělo – musím pár kilo nabrat. Když jsem lezla na Cho Oyu, ztratila jsem sedm kilogramů, na Everest osm.

K2 se tyčí do výšky, v níž běžně létají dopravní letadla, ale lidé jsou zde v podstatě v přetlakové komoře.  Zóna smrti, jak se výška nad sedmapůltisíc metrů nad mořem s respektem označuje, nabízí řídký vzduch o nízkém tlaku s jen asi 30 % kyslíku oproti hodnotám u moře. Zažívací orgány těla ale bez kyslíku metabolicky potravu nezpracují, a kde energii vzít?  Dochází k pojídání sebe sama. Člověk nepřežije tři dny. Zde nejde o zdravé hubnutí, kdy se odstraňují přebytečné tukové polštáře. Zhruba 70 % hmotnosti se ztrácí ze svalů, a nikoli z tuků, což je devastující a nepochopitelné zároveň, neboť právě tuky jsou přece jakýmsi vysokoenergetickým zásobníkem těla. Tady je ale všechno jinak –  „osmička“ je jako šílená laboratoř a sem tam se musí přimíchat i reálná medikace nebo připustit kyslík.

Jakákoli poranění se špatně hojí, rána je „živá“, ale stačí seběhnout o pár kilometrů níž, a je po problémech, ale taky po expedici … Člověk špatně spí, i když je na padnutí. Neustále se řeší drobné neduhy, jako jsou dutiny, kašel, připálený nos nebo rozpraskané rty – líbí se mi termín „not kissable“.  Ze zkušenosti vím, že jako žena budu automaticky samaritán a lékárna. Nakoupila jsem prášky i mastičky na vše, čípky na otok plic či mozku i adrenalinovou injekci, kterou jsem připravena zapíchnout nešťastníkovi do stehna. Počasí si ale nekoupíš. Vmžiku tě zaskočí sněhová bouře, rychlost větru 200 km/h, což je síla hurikánu nebo tě paralyzuje teplota až -60°C. I sám Hillary po úspěšné expedici v roce 1953 poznamenal: „Necítili jsme, že bychom dobyli Everest, on se nad námi slitoval.“